Po nějaké době jsem se opět rozhodl napsat svůj názor na to, co se dnes děje. Stalo se toho sice více, ale to hlavní, co plní veškerý mediální prostor, je (ne)ocenění jednoho Kanaďana po intervenci jednoho ministra. Co se to vlastně kolem nás děje?
Několik politických mrtvol, které jsou dlouhodobě nevolitelné, si usmyslelo, že jejich názor je ten pravý a bez jakékoliv sebereflexe jej prohlašují jako názor celého národa. Bohužel, a to je kámen úrazu naší mediokracie, mají tito lidé mnohem větší přístup k médiím než ostatní. A protože se jim nelíbí, že většina lidí jim stále nevěří, zneužívají další a další možnosti ke svému zviditelnění a propagaci. Jejich názor je jasný a dlouhodobě čitelný – chtějí odstranit prvního prezidenta, zvoleného demokratitckou většinou a dosadit tam svou figurku. A zřejmě s tím nepřestanou, dokud se jim to nepovede nebo jim někdo jasně nedá najevo, že se mají vrátit tam, odkud přišli, tedy do pražské kavárny. Společným rysem všech těchto nul je totální neúcta k státu, vlasti a pocit nadřazenosti ostatním. Myslí si, že jen ta jejich pravda nebo jejich prezident je ten pravý.
Aby to nebylo málo, k těmto ubožákům se přidává i česká pseudoelita některých herců a podobných individuí, kteří hlasitě tleskají a ještě u toho mlaskají. Mnozí z nich úplně stejně, jako mlaskali na Antichartě. A myslím, že podobně by tleskali a mlaskali i čínskému prezidentovi, pokud by byl momentálně u moci a přineslo jim to prospěch. Stačí se podívat na strukturu příjmů některých z nich, která je postavená na přímých dotacích z ministerstva kultury. Jaká to náhodička. I když vyjádření některých z nich mně ujišťuje, že mnohdy nejde ani tak o prospěch jako totální naivitu a hloupost. Pro mně je elita společnosti skupina lidí s vlastním úsudkem, vlastními názory a hlavně s respektem veřejnosti za to, co v životě dokázali. Za elitu opravdu nepovažuji někoho, kdo je na obrazovce častěji, protože zrovna hraje v seriálu nebo má otevřené dveře do ČT.
Rád bych vzkázal všem těm, kteří hlasitě křičí, urážejí našeho prezidenta a „odkloňují“ oslavy státních svátků k propagaci sebe a svých kandidátů, že kdo seje vítr, sklízí bouři. Můžete svůj názor vyjadřovat v kavárně, můžete si společně nadávat na prezidenta nebo na koho chcete, ale když to děláte dohromady s vysokými ústavními činiteli, už nejste herci ale užiteční idioti. Historie se opakuje…
Podotýkám, že ne se všemi věcmi, které náš prezident dělá, souhlasím. Ale respektuji ho se všemi jeho chybami. A v tom je právě síla demokracie. Někdy je potřeba sklonit hlavu, protože demokraticky zvolená koalice prosazuje jiný názor než se mi líbí. Pokud to dělá opravdu špatně, znemožní se sama. Ale kopat do státních symbolů a hnát lidi proti sobě je opravdu ubohost, rovná klukům na pískovišti.
Vzkazuji tedy všem těm, kterým se nelíbí, kdo je na hradě: Držte se dál svého řemesla, hrejte v televizi, dělejte zábavu, zpívejte, ale nenechávejte se zaměstnat v roli užitečných idiotů. Ti, kteří Vás zneužívají ke svým cílům, rozhodně nevyjadřují názory většiny národa, jak to tvrdí.
A vzkaz pro nás všechny ostatní: Nenechme se vtáhnout do této hry, která nemá jiný účel než rozpolcení společnosti. Přece se kvůli mocichtivým papalášům nebudeme mezi sebou rvát! To radši ty papaláše vyměňme, až k tomu bude příležitost… A pamatujme si, kdo národ spojoval a kdo ho rozděloval.